MÚ ŠUMPERK - informační systém: Městský úřad Šumperk

OLOMOUCKÝ KRAJ - Olomoucký kraj

Daňové poradenství Tomáš Paclík

ČEZ

Pivovar Radegast

Retro Blues Alive

Vloni Blues Alive slavilo desáté výročí svého vzniku a protože oslav není nikdy dost, rozhodli jsme se jim alespoň ještě jeden den věnovat. Máme za sebou deset ročníků, na kterých zahrála řada vynikajících muzikantů z domova i ciziny. A přestože se dramaturgie festivalu snaží neopakovat a pokud možno představovat stále nové tváře, tentokrát jsme si mohli díky kalendáři, který umožnil Blues Alive natáhnout o jeden den, dovolit sestavit jeden večer vyloženě vzpomínkový.
Zpět na program

Hoochie Coochie Band a hosté

Brněnská kapela, jež na Blues Alive hrála snad nejčastěji, byť ji najdeme na plakátech jen tří ročníků: 1999, 2001 a 2005. Kvarteto, vedené kytaristou a zpěvákem Janem Švihálkem, však patří k pilným návštěvníkům všech šumperských bluesových akcí a nikdy není třeba jej přemlouvat k nočnímu jamování. Bylo tedy nasnadě, že při realizaci myšlenky vytvořit jakýsi "home band", se kterým by se v roli sólistů představily další české hvězdy z minulých ročníků Blues Alive, padla volba právě na něj.
A koho si tedy Hoochie Coochie Band do svého bloku pozval jako hosty? Marka Hlavicu není třeba pravidelným návštěvníkům představovat - byl moderátorem většiny ročníků festivalu a neodmyslitelně k němu patří. V roli výtečného zpěváka a harmonikáře se představil poprvé v roce 1998 v čele své kapely Žáha, o dva roky později zde hrál s jednorázově vzkříšeným triem Tucet a v roce 2003 opět s Žáhou předskakoval hlavní hvězdě ročníku Chrisi Thomasi Kingovi.
Kytarista Marcel Flemr a zpěvačka Hanka Říhová na sebe upozornili v roce 2002 na Blues Aperitivu jako členové kapely Buddy Wonders. Zvítězili a téhož roku si zahráli ve foyer při Blues Alive. O rok později - už s novou rytmikou a pod názvem Roadcasters - dostali svůj blok na hlavním pódiu. Umělecky nerozlučná dvojice to spolu táhne dodnes: v kapele Grape ovšem překročila ortodoxně bluesové hranice směrem k autorským kytarovým písničkám. Marcel se vedle toho věnuje i reggae v projektu Mr.Cocoman, je vyhledávaným sidemanem (mj. Roman Pokorný, Rene Trossman) a od letošního podzimu rozjíždí svůj vlastní Marc´ Flemr Blues Band.
V Praze domestikovaný skotský kytarista a zpěvák Stan The Man patří k největším hvězdám zdejší scény a kdyby si někdy bluesmani rozdávali ceny, ta za nejtvrději pracujícího muzikanta by jej jistě neminula. Na Blues Alive vystoupil Stan The Man poprvé v roce 2000 na pátém ročníku, podruhé o tři roky později spolu se zpěvačkou Betty S. Nepřehlédnutelný ovšem byl také coby neoficiální host vloni, kdy si při jam sessionu s Hubertem Sumlinem plnil jeden z dávných snů.
Míra Kašpar je v kontextu tohoto festivalu dalším "produktem Blues Aperitivu". Málokdy vídanou přirozeností, nadhledem a původním repertoárem potěšil porotu v čele kapely Walkin´ Blues Band v roce 2001, téhož roku měl premiéru před publikem Blues Alive ve foyer a o rok později na hlavním pódiu. Od těch dob patří "Mýreček" k nejaktivnějším návštěvníkům a hlavně jammerům všech (nejen) šumperských bluesových akcí. Walkin´ Blues Band ovšem dnes již patří minulosti. V současné době lze Kašpara vidět v čele dvou seskupení: klasického blues(rock)ového tria Many More Experience Band a souboru United Cans Unlimited, modernizujícího odkaz bluesové Delty elektronicko-psychedelickým soundem.
Zajímavostí, poněkud vybočující ze základního "zadání" prezentovat vesměs ty muzikanty, kteří v minulých letech na Blues Alive hráli, bude spolupráce Hoochie Coochie Bandu s brněnskou hiphopovou formací Minuta ticha, se kterou v poslední době "na vedlejšák" hraje Jan Švihálek. Lze předpokládat, že jejich vystoupení bude další hozenou rukavicí konzervativcům, není však pochyb, že právě na tento festival, snažící se otevírat svůj program "všemu, co souvisí se vším", i takové pošťouchnutí patří.
hoochiecoochieband.no-ip.com
hosté Hoochie Coochie bandu: www.minutaticha.net, mka.mepatek.cz, www.blues.cz/stantheman, www.zaha.cz, www.highway61.cz
Zpět na program

Bluesweiser + hosté

Slovenská scéna je programově zastupována na Blues Alive každý rok hned několika soubory - ne snad, že by festivalová dramaturgie stále plakala nad rozlitým mlékem někdejší federace, ale prostě proto, že bluesová komunita našich východních sousedů je umělecky velmi silná a jazykově nám pořád nejbližší. Jako "home band" byl pro letošní Retro Blues Alive zvolen Bluesweiser Juraje Turteva. Nejen proto, že patří mezi nejlepší slovenské bluesové kapely, ale je z nich stylově zřejmě nejflexibilnější. Poprvé hrál už na třetím ročníku festivalu v roce 1998, podruhé až o pět let později. Kromě toho zde byl ale Juraj Turtev k vidění v roce 2000 v čele své další kapely Dura & Blues Club a vloni byl jedním z protagonistů jugbandu Veteráni zo Salon Dore.
Letošní hosté Bluesweiseru jsou bez nadsázky spanilou jízdou slovenské bluesové scény: každému z nich patří alespoň jedno absolutorium. Tím nejjednoznačnějším je post Ericha Boboše Procházky coby nejlepšího slovenského hráče na foukací harmoniku. Poprvé jsme jej v Šumperku viděli jako frontmana Electric Blues Bandu už na druhém ročníku festivalu v roce 1997. O rok později si zahrál s Jánem Liteckým Švedou, v roce 2001 přivezl vlastní kapelu Frozen Dozen, s níž hraje dodnes.
Zpěvačka Silvia Josifoska je ve svém žánru (ale i sousedícím jazzu) právem považována za slovenskou vůdčí osobnost. Její vystoupení s Bluesweiserem bude na šumperském pódiu vlastně už druhé - to první se odehrálo v roce 1998. Se svým vlastním projektem přijela až na sedmý ročník v roce 2002.
Ján Litecký Šveda je jakýmsi "kmotrem" slovenské bluesové scény - ne nadarmo je čestným prezidentem Slovenské bluesové společnosti - a jeho vhled do nejhlubších kořenů Delty je široko daleko neslýchaný. Se svou kapelou Víťazný traktor zahrál na Blues Alive dvakrát, v letech 1998 a 2004. Vloni navíc vedl jugband Veteráni zo Salon Doré.
Noro Červenák, leader zvolenské kapely ZVA 12-28 Band, je bezpochyby slovenským bluesmanem nejoriginálnějším, zejména co se týče prožitku, ale i autorského rukopisu. Přestože patří jeho kapela bez nadsázky k absolutní evropské špičce, poprvé a zatím naposled hrála na Blues Alive v roce 2002. I to je důkaz, s jakým přetlakem zajímavých jmen se dramaturgie festivalu musí rok co rok potýkat. Snad nám alespoň forma letošního Retro Blues Alive pomůže splatit ty největší dluhy.
www.bluesweiser.sk
hosté Bluesweiseru: www.bobos.sk, www.silviajosifoska.sk, www.zva12-28band.sk
Zpět na program

Michael Roach

Jako zahraničního hosta Retro Blues Alive jsme zvolili kytaristu, harmonikáře a zpěváka Michaela Roache, kterého mají pravidelní návštěvníci jistě v čerstvé paměti ze čtvrtého ročníku v roce 1999. Byl vlastně jedním z vůbec prvních muzikantů, pocházejících z původní "vlasti" blues na tomto festivalu a co se týče stylu, který prezentoval, nenalezl vlastně za celých deset let konkurenta. Roach je totiž už po léta jedním z nejlepších představivtelů tzv. Piedmont blues, stylu, typického pro východní pobřeží Spojených států. Rodák z Washingtonu ze třinácti dětí se učil hrát na kytaru přímo pod dohledem hvězdných kolegů Johna Jacksona a Johna Cephase. Svůj čas dělí mezi aktivní muzicírování a pořádání workshopů a vyučování dějinám afroamerické kultury, zejména bluesové hudby. Přednášel i na tak významných školách jako je americký Smithsonian Institute či britská Oxford University. Se svou kytarou však objíždí doslova celý svět a dokazuje, že hudba, jejíž prakticky neměnné kořeny jsou ve dvacátých letech minulého století, dodnes neztratila nic ze svého kouzla a naléhavosti.
www.michaelroach.com
Zpět na program

Iuventus

Pěvecký sbor Iuventus je složen vesměs ze studentů a absolventů svitavského gymnázia, kde vznikl v roce 1988. Za dobu své existence procestoval řadu evropských zemí včetně Velké Británie, Irska, Francie, Itálie či Španělska. Má na kontě čtyři samostatná alba. V repertoáru má kromě klasických skladeb také řadu spirituálů a gospelů. A právě tuto svou tvář odhalí návštěvníkům Blues Alive na již tradičním kostelním koncertě. Duchovní černá hudba, jakási "druhá strana blues", bude pro programovou nabídku festivalu jistě obohacením.
www.iuventus.cz
Zpět na program

Teenage Beat

Na postupu polské kapely Teenage Beat z letošního Blues Aperitivu se porota jednomyslně shodla s poukazem, že tak vrcholně profesionální výkon snad ani soutěžním kláním procházet neměl a nemusel. Hlavní ozdobou tři roky existující kapely je jeden z nejuznávanějších polských harmonikářů Lukasz Rumpel. Kapela se zaměřuje především na kalifornské west coast blues, okrajově i na chicagský sound. V repertoáru má např. skladby Williama Clarka, Roda Piazzy, ale i Little Waltera či Muddyho Waterse.
www.teenagebeat.pl
Zpět na program

Women Blues Band

Polské plně akustické trio je sice zatím na začátku své cesty, porotu Blues Aperitivu však zcela odzbrojilo nejen neobvyklou dívčí sestavou, ale zejména naprostou přirozeností a čistotou svého projevu, zajímavým repertoárem a nevšedními úpravami známých nejen bluesových, ale i soulových standardů. Dámy nepochybně mají před sebou zajímavou budoucnost.
www.wbb.xt.pl
Zpět na program

Strašidelný elektrik band

Jeden z vítězů loňského Blues Aperitivu, pražská bluesrocková kapela Strašidelný elektrik band, zaujala mezinárodní porotu především originálním repertoárem z dílny leadra Petra "Bubáka" Bubláka a jeho svérázným kytarovým i pěveckým projevem. Bublák není pro pravidelné návštěvníky Blues Alive neznámou postavou - již předloni zde vystoupil jako sólový kytarista kapely písničkáře Jakuba Nohy. A protože vystoupení kapely ve foyer desátého ročníku Blues Alive bylo úspěšné, "postoupila" letos na hlavní pódium.
www.sweb.cz/elektrikband
Zpět na program

Petra Börnerová Band feat. Zsolt Benkö

Zajímavý a stále populárnější společný projekt zpěvačky Petry Börnerové (ex-Hand's Free Blues Band), slovenského bubeníka Tomáše Bobrovniczkého (ex-Bluesweiser, ZVA 12-28 Band, Roadcasters aj.) a několika maďarských hudebníků v čele s vynikajícím kytaristou Zsoltem Benkö. Skupina nalezla vlastní tvář především v čím dál originálnější interpretaci nejen klasických standardů, ale i převzatých méně "provařených" písní světového repertoáru. Nejen současnost, ale i budoucnost kapely stojí za zvýšenou pozornost.
www.petrabornerova.com
Zpět na program

Paul Casey

Písničkář Paul Casey je dnes považován za jednu z největších nadějí irské hudební scény. Předchází jej pověst výjimečného slide kytaristy, zpěváka a skladatele. Absolvoval úspěšná vystoupení nejen na britských ostrovech, ale např. i v USA, kde byl přirovnáván k Davidu Grayovi, JJ Caleovi nebo Damienu Riceovi. Paul Casey přichází s nekonvenčním spojením moderních kytarových stylů a odlehčených groovů, aniž by jeho hudba ztratila cokoli z tradiční bluesové zemitosti. Ať kříží nakažlivé bluesové riffy s komplikovanými irskými rytmy nebo improvizuje na motivy legendárních kytaristů, výsledkem je vždy jeho jedinečný a typický zvuk. Debutové album Songs in Open Tuning vyšlo Caseymu v září 2005 a z něj vyňatý singl Something's Gotta Give se s velkým ohlasem hrál v rádiích po celém Irsku a USA. Letos v dubnu jej pozval jako předskokana na své celé britské turné Chris Rea. O kvalitě Caseyho jména svědčí i fakt, že členové jeho doprovodné skupiny mají za sebou spolupráci s mnoha světovými hvězdami - Vanem Morrisonem, Sinead O´Connor, Chieftains, Dr. Johnem či Tomem Jonesem.
www.paulcaseymusic.com
Zpět na program

Phil Guy Blues Band Feat. Bruce Feiner

Ne, není to shoda jmen: Phil Guy je skutečně mladším bratrem dnes zřejmě nejslavnějšího aktivního bluesového kytaristy Buddyho Guye! Oba bratři se narodili v Louisianě a oba začínali v kapele místní hvězdy, harmonikáře Rafula Neala (otce světově proslulého Kennyho Neala). Dnes šestašedesátiletý Phil Guy se za bratrem do Chicaga přestěhoval v roce 1969, absolvoval jako člen jeho kapely několik turné a průběžně až dodnes spolupracují ve studiu. Philův hráčský styl, pro svou modernost a sklon k funky rytmům poněkud odlišný od Buddyho, zalahodil uchu dalších bluesových velikánů typu Juniora Wellse, Sona Sealse, Koko Taylor, Memphis Slima, Roda Piazzy či Johnnyho Rawlse (známého z loňského Blues Alive), kteří si jej zvali do svých koncertních kapel či na nahrávání desek. Paralelně se Phil Guy věnuje vlastní kariéře jako leader a natáčí alba pro známé labely typu Delmark či JSP. V poslední době spolupracuje se slavným bluesovým  producentem Brucem Feinerem, z jehož dílny vzešla mj. alba Bernarda Allisona či Luckyho Petersona. Feiner coby varhaník a saxofonista bude také zvláštním hostem tohoto výjimečného koncertu.
www.philguynothrmule.com
Zpět na program

Studebaker John

Studebaker John Grimaldi pochází z italské čtvrti Chicaga. Pod vlivem častých návštěv v samém centru tamního bluesového dění, legendami opředené Maxwell Street, se v sedmi letech začal učit na harmoniku a v sedmdesátých letech vystupoval se svou kapelou Studebaker John And The Hawks. Život mu změnil koncert Hound Doga Taylora, jedné z nejvýznamnějších osobností chicagské scény šedesátých a sedmdesátých let. Tehdy se John rozhodl po Taylorově vzoru hrát na slidekytaru. O tom, že se dopracoval opravdového mistrovství, svědčí nejen jeho nabitý koncertní diář, ale také řada vydaných alb, z toho čtyři na prestižním labelu Blind Pig. Zatím poslední titul Self-Made Man vydal letos na jaře u firmy Avanti Records. V osobě Studebaker Johna do Šumperka přijíždí nejen osobnost v pravém slova smyslu kultovní, ale také živoucí důkaz faktu, že chicagská bluesová scéna stále žije a vypouští do světa stále nové a zajímavé instrumentální i autorské talenty.
www.studebakerjohn.com
Zpět na program

Atlantic Cable

Momentálně v Praze žijící Kanaďan-světoběžník Tyson Cosby hrával na ulicích blues i postrock v klubech s kapelou Squall. Nyní si říká Atlantic Cable a na debutu Darwin Avenue (Starcastic) si vypůjčuje ze všech tradičních žánrů a přitom i udržuje vlastní tvář. Cosby má to, co můžeme muzikantům zejména z amerického kontinentu (ale i obecně zemí bez přerušené umělecké kontinuity) jen závidět: ať hrají, co hrají, většinou v sobě mají hluboko zapuštěné kořeny tamní hudební historie a nestydí se je použít - vědí, že jde o, dorůžkovsky řečeno, "nabíječku pro každou baterii". Atlantic Cable můžeme bezesporu přiřadit k současné vlně lo-fi písničkářů, podstata jeho hudby má ale blíže k přístupu, který je typický pro "berlínské Australany": každého musí v první řadě napadnout zejména Hugo Race. Podobně pracuje s temnými odstíny Charleyho Pattona a Sona House, s dekadentní atmosférou Kurta Weilla, s psychedelickými náladami a noisovými plochami. (z recenze v magazínu UNI)
www.atlantic-cable.org
Zpět na program

Jarda Traband Svoboda

V první pětiletce právě probíhající dekády byl Traband mimořádně úspěšnou kapelou, hrající svérázným stylem "dechno" vesměs epické příběhy nejrůznějších životních ztroskotanců - mnohdy to byla, bez ohledu na styl, blues jak vyšitá. Autor repertoáru Jarda Svoboda pro leckoho překvapivě vloni vyhlásil blíže časově nespecifikovanou pauzu ve fungování kapely - důvodem byla "věčná nespokojenost" a snaha "zkusit to zase jinak", typická pro vysoce tvůrčí osobnosti. Až na pár drobných výjimek Svoboda během roku 2006 od živého hraní skutečně odpočíval. Jeho vystoupení na Blues Alive bude jednou z prvních příležitostí shlédnout jeho nový program, který je v době přípravy tohoto bulletinu víceméně ještě držen pod pokličkou. Jisté je jen jedno: známý multiinstrumentalista (kytara, klarinet, akordeon ad.) Svoboda tentokrát jako hlavní instrument zvolil ten nejméně očekávaný: harmonium. Nechme se překvapit.
www.traband.net
Zpět na program

Phil Shöenfelt a Pavel Cingl

V Praze už léta žijícího britského rockera Phila Shöenfelta samozřejmě zná každý, kdo se jen trochu zajímá, co se na domácí scéně děje. V kontextu Blues Alive připomeňme, že zde vystoupil v roce 2003 jako člen mezinárodní kapely Fatal Shore, která zaslouženě sklidila velký ohlas. Tentokrát přijíždí poprvé takříkajíc sám za sebe v komornější sestavě, jen s houslistou své kapely Pavlem Cinglem. Protože je ale Phil duší rocker s často přiznávaným vztahem k hudbě mississippské Delty, rozhodně nečekejme nějaký bezzubý folk...
www.exupery.cz/shoenfelt
Zpět na program

Dr.B.Lues

Skoro přesně pět let po svém vzniku, kdy se dva zakládající členové kapely, kytarista Víťa Marek a klávesista Honza Havrda potkali na festivalu v polské Ziebici, zahráli Dr. B.Lues nadšenému publiku Blues Aperitivu a porotu potěšili skutečně mladým pohledem na americkou bluesovou klasiku, energií, kterou dokázali předat hledišti i dobře vybraným repertoárem. Kapela si vyzkoušela koncertování nejen v rodné lokalitě v okolí Hradce Králové, ale i na řadě festivalů a koncertů doma i v tradičně dobré bluesové muzice velmi otevřeném Polsku.
www.drblues.cz
Zpět na program

Easy Street

Živoucím dokladem toho, že Blues Alive stírá a zároveň rozšiřuje své hranice, je i účast tohoto polského dua, jež se na festival probojovalo z Blues Aperitivu 2005. Dvojice v klasickém složení kytara - foukací harmonika hraje především countrybluesové standardy. Porota na jejím projevu ocenila zvláště jejich autentické a instrumentálně dokonalé provedení, které si v ničem nezadá se zámořskými originály. Po úspěšných dvou blocích ve foyer na loňském Blues Alive duo tentokrát čeká zatěžkávací zkouška ve velkém sále.
www.easystreet.pl
Zpět na program

Snake Eaters

Mohlo by se zdát, že je na místě začít pohádkovým "bylo-nebylo": od dob, kdy Američan Bradley Stratton žil v Praze, objížděl neúnavně se svými kapelami Circus Praha a Snake Eaters celou republiku a hrála ho rádia i televize utekla už řádka let. Jenomže Stratton vyryl na české scéně tak hlubokou brázdu, že se ji nikomu pořádně nepodařilo zasypat a vzpomíná se na něj dodnes. A nejen vzpomíná: kdykoliv ze svého zaoceánského domova zajede na návštěvu do Čech a příležitostně, byť třeba jen pro jediné vystoupení, svolá bývalé muzikantské kumpány, vždycky je to záruka nejen skvělého koncertu, ale i pěkně divokého mejdanu. Snake Eaters se dramaturgie Blues Alive snaží do programu zařadit už několik let, neboť v jejich hudbě cítí potenciál prožitku, který přesně na tuto akci patří. Podařilo se sice až letos, o to větší radost z Bradova příjezdu máme - a věříme, že ji budete mít i vy.
www.snakeeaters.wz.cz
Zpět na program

Bonzo & The Resonators

Peter "Bonzo" Radványi je jedním z předních slovenských hráčů na resofonickou kytaru. Během svého muzikantského života hrál různé styly, blues ale vždy bylo jeho největší láskou. Šumperské publikum si na něj jistě vzpomene z bluesrockové kapely Blues Mother-In-Law, která zde hrála v roce 1999. Jeho současný projekt je plně postaven na resofonické kytaře a Bonzově typickém syrovém zpěvu - obojím mj. zaujal i vloni na bluesovém festivalu v asijském Tchajwanu, kteréžto vystoupení jej pasovalo na slovenského bluesmana s nejexotičtější hráčskou zkušeností. Ačkoliv Bonzo & The Resonators směřují hodně hluboko do bluesových dějin, jeden svérázný prvek přece jen obsahují: sólové vstupy druhého kytaristy Ivana Tomoviče, známého z Turtevova Bluesweiseru. Ovšem právě kontrast Bonzovy ortodoxní syrovosti a Tomovičovy moderní, chvílemi vpravdě až "marťanské" hry dodává kapele tu pravou jedinečnost. Nenechte si ujít!
Zpět na program

Nocna zmiana bluesa & Slawek Wierzcholski

"Kapelu Nocna zmiana bluesa s charismatickým Slawkem Wierzcholskim jsem viděl poprvé někdy koncem osmdesátých let v pražské Malostranské besedě - nikdo z nás je tehdy neznal. Nicméně jsem si koupil jejich elpíčko, nadupané skvělými, tehdy výhradně akustickými verzemi klasických standardů, a to se na dlouhou dobu stalo jednou z mých nejoblíbenějších bluesových desek. O pár let později na jednom ze svých prvních výjezdů za bluesovou muzikou do Polska jsem s překvapením zjistil, jaká je na tamější scéně Slawek obrovská a respektovaná hvězda - pořadatelé se mu skoro klaněli všude, kam přišel," vzpomíná dramaturg Blues Alive Ondřej Bezr. Skutečně, fenomenální harmonikář a zpěvák Slawek Wierzcholski je dnes jedním z těch, kteří polskému blues udávají směr a "prodávají" jej do zahraničí. Zároveň působí i jako festivalový dramaturg a příležitostný publicista v časopise Twój blues. Letošní ročník Blues Alive nabízí poprvé ve své historii hned čtyři kapely, přijíždějící od našich severních sousedů. Ačkoli nelze pochybovat o kvalitách žádné z nich, právě Nocna zmiana bluesa bude bezpochyby zlatým hřebem této polské bluesové úderky.
www.blues.ofek.pl
Zpět na program

Bob Margolin

Bob Margolin patří k nejuznávanějším kytaristům současné bluesové scény. Dnes sedmapadesátiletý muzikant se poprvé proslavil v letech 1973 - 1980 jako člen doprovodné kapely Muddyho Waterse, se kterým natočil i slavná comebacková alba v produkci Johnnyho Wintera Hard Again, I´m Ready, King Bee a Muddy "Mississippi" Waters Live. S Winterem ostatně spolupracoval i na jeho albech Nothin´ But The Blues a Scorchin´ Blues. Jako kytarista je podepsán také na řadě dalších desek mj. skupiny The Nighthawks, Juniora Wellse nebo Ann Rabson, známé i z pódia Blues Alive. Po odchodu z Watersovy kapely se Margolin vydal na sólovou dráhu a po několika nepříliš úspěšných letech podepsal zkraje deváté dekády kontrakt s významným chicagským labelem Alligator, jehož se stal během pár let oporou. Čtyři zde vydaná alba Down In The Alley (1993), My Blues And My Guitar (1995), Up And In (1997) a Hold Me To It (1999) patří z oblasti bílého blues bez nadsázky k tomu nejlepšímu, co v devadesátých letech vzniklo. Zatím posledním titulem Margolinovy diskografie je skutečná lahůdka: na své první album pro neméně prestižní vydavatelství Telarc kytarista přizval v roce 2003 někdejší Watersovy spoluhráče a další bluesové klasiky "staré školy", pianistu Pinetopa Perkinse, harmonikáře Careyho Bella, bubeníka Willieho "Big Eyes" Smithe či kytaristu Huberta Sumlina, a výsledek nahrávání dostal všeříkající název All-Star Blues Session. Recenze praví: "Album má tři vzájemně propojené části: studiové jamy, živé záznamy a domácí nahrávky. Všechny mají dva zásadní rysy - jistotu a klid. Tihle muzikanti nemusejí ani sami sebe, své kolegy nebo posluchače přesvědčovat o tom, že blues umějí hrát a že ho cítí. Oni sami ´jsou blues´ a přirozenost jejich projevu nemá nic společného s muzikantskými příručkami... Každý, kdo alespoň z dálky sleduje vývoj jednoho každého z těchhle muzikantů ví, že se tohoto způsobu projevu skutečně dopracovali, dorostli do něj. Neboli: aby mohli dnes hrát 'pomalu', museli dlouhá léta předtím ´závodit´...Většina alba se nese v plnokapelovém aranžmá, výjimkami - a největšími specialitami - jsou ony dvě zmíněné domácí nahrávky, vzniknuvší podle bookletu za půl hodiny v domě Boba Margolina v Severní Karolíně, ve kterém po koncertě přespával Hubert Sumlin. Pán domu uvedl do chodu domácí studio, vzácnému hostu půjčil jednu ze svých akustických kytar a vzniklo úhrnem třináct minut koncentrované bluesové krásy, jakou už z dnešních desek téměř neslýcháme..." Neboli - kruh se po roce uzavírá. Bob Margolin, hlavní hvězda Blues Alive 2006 zdraví Huberta Sumlina, zastánce téhož postu před rokem.
www.bobmargolin.com
Zpět na program

Veteráni zo Salon Dore

Po loňském úspěšném vystoupení na sobotním odpoledním jugbandovém dýchánku a několika satelitních koncertech se příležitostná slovenská sestava kolem Juraje Turteva a Jána Liteckého Švedy vrací, aby blues přinesla tam, kam (také) patří: do kriminálu. Co více dodávat...?
Zpět na program

Bluesberg

Olomoucký Bluesberg se už několikrát probojoval do finále Blues Aperitivu, v konečném pořadí měl ale vždycky smůlu. Až letos jej do role jednoho z postupujících na Blues Alive vystřelilo hlasování publika, které mu s velkým náskokem přiřklo první místo. Na Bluesbergu je zvlášť sympatické to, co uvádí hned v úvodu svých webových stránek: "Na začátku všeho jsme si řekli: ´Budeme hrát jenom svoje věci a budeme zpívat jenom česky.´" Kapela, navazující na tu nejlepší tradici domácího "písničkářského bluesrocku", zosobněnou třeba Vladimírem Mišíkem nebo Ivanem Hlasem, své fanoušky určitě ani tentokrát nezklame.
mujweb.cz/www/bluesberg/
Zpět na program

Bluestouch

S různými obměnami v sestavě se kapela objevuje na bluesové scéně od roku 2004. Dva zakládající členové Georges Jacques a Martin Král´ovský procházejí s dalšími členy kapely od klasického blues obohaceného pouze tónem saxofonu, skrz devítičlenný band s perkusemi a klávesami, až k dnešní funk-bluesové podobě v takřka ustálené sedmičlenné sestavě. Dnes je bluestouch mladá evropská kapela hrající energické funky-blues protkané slovenskými texty, vybroušenými aranžemi okořeněné tříčlennou dechovou sekcí pod vedením francouzského tenorsaxofonisty a to vše podpořeno dokonalou českou rytmikou.
Zpět na program